Když si člověk vydělá peníze, má z tohoto pochopitelně radost. Nemůže ji nemít, protože jsou takové peníze vlastně ve své podstatě poukázkami na zboží či služby, které si pak může takový člověk podle svého uvážení vybrat u ostatních toto nabízejících lidí.

Z čehož jednoznačně vyplývá, že je člověk tím šťastnější, čím víc peněz má. A pochopitelně tu vlastně nezáleží jenom na kvantitě, ale i na kvalitě, to znamená, že peněz nemusí být jenom mnoho, ale měly by také být samy o sobě co nejhodnotnější. Jak totiž například všichni víme, koupí si majitel jedné britské libry víc než majitel jednoho dolaru, a majiteli dolaru pak může závidět majitel jedné koruny.

Takže lidem jde o množství a kvalitu peněz. Nemůže tomu být ani jinak. A jak jenom často slýcháme láteření lidí nad tím, že mají tito peněz málo! Ovšem jak zřídka naopak slýcháme stížnosti na to, jak peníze ztrácejí svoji hodnotu!

Je tomu tak proto, že zatímco přepočítat si své peníze umí každý, onen úbytek jejich reálné hodnoty zase až tak markantní není, ten vždy nějakou dobu uniká pozornosti, než si ho lidé všimnou v podobě vyšších cen na cenovkách.

Ale přesto i takové znehodnocování peněz význam má a nelze ho podceňovat. A jak se peníze znehodnocují? V zásadě především v podobě inflace a devalvace https://www.fahd.cz/devalvace/.

Inflaci známe všichni, není zřejmě nikdo, kdo by o ní ještě nikdy neslyšel. Ale o devalvaci se ví daleko méně, ta je lidem cizejším pojmem. A proto si ji tu osvětleme.

V případě devalvace je zhoršován kurs určité měny vůči měně nebo měnám jiným. Zatímco dnes dostaneme dejme tomu americký dolar za pětadvacet korun, býval tento v minulosti i za čtyřicet. To znamená, že si u nás majitel dolarů nekoupí v současnosti tolik, kolik by si koupil onehdy. A to proto, že jeho měna devalvovala.

A že je tedy takový Američan chudák? V tomto případě ano. Ale zrovna tak může být podobně znevýhodněn i majitel nějaké měny jiné. Protože devalvace hrozí každé měně. A záleží jenom na ekonomické situaci, centrálních bankéřích a politicích, zda a nakolik se tato na nějaké měně podepíše.

Když si člověk vydělá peníze, má z tohoto pochopitelně radost. Nemůže ji nemít, protože jsou takové peníze vlastně ve své podstatě poukázkami na zboží či služby, které si pak může takový člověk podle svého uvážení vybrat u ostatních toto nabízejících lidí.

Z čehož jednoznačně vyplývá, že je člověk tím šťastnější, čím víc peněz má. A pochopitelně tu vlastně nezáleží jenom na kvantitě, ale i na kvalitě, to znamená, že peněz nemusí být jenom mnoho, ale měly by také být samy o sobě co nejhodnotnější. Jak totiž například všichni víme, koupí si majitel jedné britské libry víc než majitel jednoho dolaru, a majiteli dolaru pak může závidět majitel jedné koruny.

Takže lidem jde o množství a kvalitu peněz. Nemůže tomu být ani jinak. A jak jenom často slýcháme láteření lidí nad tím, že mají tito peněz málo! Ovšem jak zřídka naopak slýcháme stížnosti na to, jak peníze ztrácejí svoji hodnotu!

Je tomu tak proto, že zatímco přepočítat si své peníze umí každý, onen úbytek jejich reálné hodnoty zase až tak markantní není, ten vždy nějakou dobu uniká pozornosti, než si ho lidé všimnou v podobě vyšších cen na cenovkách.

Ale přesto i takové znehodnocování peněz význam má a nelze ho podceňovat. A jak se peníze znehodnocují? V zásadě především v podobě inflace a devalvace https://www.fahd.cz/devalvace/.

Inflaci známe všichni, není zřejmě nikdo, kdo by o ní ještě nikdy neslyšel. Ale o devalvaci se ví daleko méně, ta je lidem cizejším pojmem. A proto si ji tu osvětleme.

V případě devalvace je zhoršován kurs určité měny vůči měně nebo měnám jiným. Zatímco dnes dostaneme dejme tomu americký dolar za pětadvacet korun, býval tento v minulosti i za čtyřicet. To znamená, že si u nás majitel dolarů nekoupí v současnosti tolik, kolik by si koupil onehdy. A to proto, že jeho měna devalvovala.

A že je tedy takový Američan chudák? V tomto případě ano. Ale zrovna tak může být podobně znevýhodněn i majitel nějaké měny jiné. Protože devalvace hrozí každé měně. A záleží jenom na ekonomické situaci, centrálních bankéřích a politicích, zda a nakolik se tato na nějaké měně podepíše.